Žatecko - Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Žatci
Historie
Chrám
Nanebevzetí Panny Marie patří mezi nejskvostnější a nejvýznamnější památky města
Žatce. Byl založen již v románském období. Dodnes je do značné výšky dochováno
dvouvěžové románské průčelí a z původní stavby pochází patrně také reliéf s
poprsím sv. Petra, zazděný po pravé straně hlavního portálu. Podle listiny
pocházející z r. 1336 daroval král Jan Lucemburský žateckým občanům na přestavbu
právě toho chrámu desátek z tržních poplatků a clo z dříví plaveného po Ohři.
V letech 1340-1370 se na dostavbě kostela podílela i známá huť Petra Parléře.
Základy ke zvonici byly položeny v r. 1380. Mnohem později, v letech 1724-28,
byla přistavěna též osmiboká kaple sv. Jana Nepomuckého a kolem r. 1740 pak
(patrně za účasti Octavia Broggia) bylo barokizováno západní průčelí. Věž
postavil v letech 1770-1773 stavitel P. Losch. Další úpravy byly uskutečněny v
letech 1857 a 1897.
Autorem většiny soch na jižní straně děkanského kostela je J. K. Vetter. Jedná se o sochy sv. Petra, Pavla, Františka z Assisi, Václava, Ludmily, Norberta, Immaculaty a Máří Magdaleny (kolem roku 1740). Na výzdobě interiérů děkanského chrámu se podílela celá řada umělců. Hlavní oltář se sochami sv. Petra a Pavla, Norberta, Augustina, Zikmunda a Václava (raně barok.) vytvořil kolem r. 1670 V. Styrl, autorem obrazu Nanebevzetí P. Marie byl r 1668 A. Stevens ze Steinfelsu. Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše v presbytáři vytvořil J. K. Vetter asi kol. r. 1700. Varhany pocházejí z 19. století od firmy Schiffner z Prahy. Reliéfy křížové cesty na stěnách lodi vytvořil Frant. Rada v r. 1946. V letech 1993 a 1994 prošel chrám náročnou rekonstrukcí vnějšího pláště, takže opět patří k architektonickým skvostům města Žatce.
Neděle, 5.2.2012
