e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Oskar Brázda – mistr portrétů a malíř realismu v Křížově vile v Žatci

Oskar Brázda (1887-1977), absolvent vídeňské Akademie, který svůj talent a malířské umění dále rozvíjel během studijního pobytu v Itálii, se po návratu do Čech v roce 1925 usadil na zámku v Líčkově nedaleko Žatce. Výstava v Křížově vile je koncipována jako průřez Brázdovým dílem a začíná vernisáží 14. ledna v 17.00. V plném rozsahu ji mohou návštěvníci vidět v obou patrech Křížovy vily do 27. února.

Prodloužení výstavy v komornějším provedení potrvá do 21. března.

Po zdařilém nástupu své umělecké dráhy v Itálii, kde zaujal zejména svými mistrovskými portrétními díly, se Oskar Brázda nechal v českém prostředí inspirovat krajinou chmelařské oblasti a venkovským životem. Vedle realistických podobizen přátel a rodinných příslušníků tak obohacuje Brázda svoji tvorbu o další žánry, zejména zátiší a krajinomalbu.

Nový způsob malířova života byl spojen se záchranou zchátralého líčkovského zámku, který Brázda postupně opravoval a který se stal i centrem setkávání řady umělců. Klidné tvůrčí období přerušila druhá světová válka, kdy byl Brázda jako nepohodlný intelektuál vykázán k nucenému pobytu v Dobříši s ochranným dohledem. Majetek na zámku Líčkov včetně mnohých pláten byl během války rozkraden. Přesto se sem Oskar Brázda po válce vrátil a začínal znovu...

Tehdy v jeho tvorbě zesílil i vlastenecký rozměr – navrhuje oponu žateckého divadla, plakáty k propagaci chmele. Malířský cyklus „Člověk, tvor neznámý“, na němž Brázda pracoval řadu let, je oslavou významných lidských objevů a činů a vyjádřením obdivu k vývojovým posunům lidstva, ale zároveň i varováním před další válečnou katastrofou.

Velkou zásluhu na poklidném poválečném malířově životě ve známém prostředí líčkovského zámku měla Marie Weissová, která s ním zde žila a většinu činností běžného života zajišťovala sama. Po smrti první Brázdovy ženy, švédky Amelie Posse se Marie Weissová stala druhou Brázdovo ženou. Krása, mladistvý elán i moudrost Brázdovy druhé ženy jsou zobrazeny na mnoha malířových plátnech.

Starostlivá péče o malířův klid a zdraví naplňoval život Marie Brázdové až do posledních okamžiků života Oskara Brázdy, který zemřel v prosinci 1977. Po smrti Oskara Brázdy zůstala Marie Brázdová na zámku v Líčkově a vyvinula nesmírné úsilí, aby malířovy obrazy nebyly ze zámku vystěhovány.

Na počátku devadesátých let byl majetek, zabavený malíři v minulost, navrácen jeho ženě v restitučním řízení. Marie Brázdová začala s velkým nasazením převážně vlastními silami zámek i s jeho okolím postupně opravovat a přetvářet v obrazovou galerii Oskara Brázdy, jehož malířský duch je v prostorách zámku přítomen dodnes.