Litvínovsko - Historie a památky města Litvínov
Historie
Podle dostupných historických pramenů vznikla osada Litvínov, tehdy Lutwinov,
ve 2. polovině 14. století. Nejstarší písemná zmínka o této osadě pochází z roku
1352. Tehdy patřila rodu Hrabišiců, který ovládal značnou část území pod Krušnými horami. Po třicetileté válce získali vesničku Horní Litvínov Valdštejnové, kteří se významně podíleli na jejím rozvoji a nechali si vystavět
zdejší zámek. Nejstarší stavbou v současném městě je však kostel svatého
archanděla Michaela postavený v roce 1694 Janem Baptistou Matheyem.
Významný je pro Litvínov především rok 1715. Tehdy císař povyšuje osadu na
městys a hrabě Jan Josef Valdštejn zde zakládá unikátní manufakturu na výrobu
sukna. Ta předznamenala další průmyslový rozvoj města, které v té době mělo
pouhých dvacet domů. Současně s titulem městyse získává Litvínov právo konat
každoročně výroční trhy na den svatého archanděla Michaela, kterému je zasvěcen
kostel. Tato tradice v podobě Svatomichaelských poutí trvá v Litvínově dodnes. V
roce 1852 byl pak Litvínov povýšen na město.
V Litvínově se v té době vyrábí vlněné sukno a také vlněné punčochy, jejichž
výrobci se v roce 1757 sdružili v cechu punčochářů. Začátkem 19. století se
navíc město stává centrem hračkářské výroby a v letech 1829 až 1831 byla
postavena první továrna na zpracování bavlny strojním způsobem. V té době se
také rozvíjí těžba uhlí, která se stává novým dominantním průmyslem Litvínovska.
Začátkem 2. světové války byla v Záluží u Litvínova postavena chemická továrna
na zpracování uhlí (na fotografii nahoře náměstí).
Památky
Valdštejnský zámek je jednou z nejvýznamnějších historických památek
v Litvínově (na snímku vpravo).
K zadnímu
traktu zámku přihléhá rozsáhlý anglický park, který slouží k pořádání
celoměstských oslav a společenských akcí.
Kostel svatého archanděla Michaela
Kostel
sv. archanděla Michaela je nejstarší a nejvýznamnější
státem chráněná památka ve městě. Byl postaven v letech 1685 až 1694. Hlavní
zásluhu na tom má tehdejší pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna.
Architektem raně barokní stavby byl malíř a architekt Jan Baptista Mathey,
původem z Francie. Léta pobýval v Itálii, odkud jej Jan Bedřich z Valdštejna
povolal v roce 1675 do Prahy. Za dvacet let své působnosti v českých zemích
navrhl řadu staveb. Jeho první stavbou v Čechách byl pražský arcibiskupský
palác, poslední pak kostel v Litvínově.
Jednolodní stavba je členěna na tři poschodí a zdobena pilíři, rizelity,
lisenami, kladím, volutami, nikami, římsami a štukaturou. V průčelí jsou
obdélníková okna, na bočích stranách lichoběžníková, segmentově zakončená.
Půdorys tvoří latinský kříž. Na kostele jsou dvě, poměrně nízké jehlancovité
věže, které jen málo převyšují štít kostela. Mezi nimi je pískovcová socha
patrona kostela sv. archanděla Michaela s mečem a vahami. V severní části je
malá tzv. sanktusová věžička. Klenba kostela je valená a zdobená freskami. U hlavního vchodu vlevo je osmiboká tzv. Růžencová nebo též křtitelnicová kaple
s kopulovitým stropem.
Kostel byl mnohokráte renovován. Poprvé v roce 1763 po sedmileté válce, během níž byla obec několikrát vypleněna. I kostel, jak kronikář poznamenal, byl pětkrát hrubě znesvěcen. To vysvětluje skutečnost, že velká část vnitřního vybavení pochází z 2. poloviny 18. století. V barokním slohu jsou oltáře, sochy, kazatelna, obrazy, zatímco lavice jsou rokokové. Významnou renovací prošel kostel na přelomu 19. a 20. století, kdy byly zhotoveny karyatidy v presbytáři a malíř Reimbot z Drážďan vymaloval interiér freskami. Největší v kněžišti "Nanebevzetí Panny Marie", freska v lodi kostela "Panna Maria s Ježíškem". Kolem bylo šest alegorických postav: víra, naděje, láska, spravedlnost, pravdivost a dobrota. Zbývající prostor byl vyplněn renesančními ornamenty. V kostele sv. Michaela jsou dnes umístněny varhany z roku 1908 od Bratří Riegerových z Krnova. Součástí areálu kostela je také fara, pocházející z roku 1730. V letech 1769 až 1773 k ní byla přistavěna kaple Bratrství v barokním slohu. Je zde umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala v Litvínově na náměstí před kostelem již v roce 1727. Proti ní je umístěno sousoší sv. Oldřicha a sv. Felixe, s aliančními znaky pánů z Lobkovic a pánů z Bubnu a Litic, které sem bylo přemístěno ze zrušené kaple v Dřínově.
Voigtovy sady
Na zadní trakt areálu kostela a fary navazují Voigtovy sady (foto vlevo).
Součástí parku je také několik významných soch a plastik. Patří mezi ně socha
Herkula, zvaná Samson, pocházející z dílny Matyáše Bernarda Brauna, který
pracoval v první polovině 18. století pro rod Valdštejnů v Duchcově. Ti věnovali
sochu v roce 1820 městu. Ze zbořených Libkovic bylo do Voigtových sadů
přemístěno sousoší Nejsvětější Trojice, pocházející z roku 1738, které nechal
zhotovit libkovický rodák Franz Frank. Z další zrušené obce, která ustoupila
těžbě uhlí - z Dolního Jiřetína, bylo do parku převezeno sousoší sv. Jiří, které
pochází z roku 1711 a je připisováno Bernardu Dörelovi.
Obelisk
Význam manufaktury na výrobu sukna v Horním Litvínově připomíná obelisk umístěný
v parčíku vedle lékárny na Mírovém náměstí. Postaven byl v roce 1815, sto let po
vzniku první textilní manufaktury, která znamenala rozvoj Litvínova.
Pokračovatel textilní tradice František Adam z Valdštejna tak vzdal hold svému
předchůdci Janu Josefovi. Památník měl původní místo na nedalekém bývalém
Valdštejnském náměstí, které se později stalo součástí dnešního náměstí Míru.
Valdštejnská kaple
Valdštejnská kaple manželů Karoliny a Františka Adama z Valdštejna se nachází na
zrušeném městském hřbitově v Žižkově ulici (foto vpravo). Roku 1829 ji nechala
postavit Karolina z Valdštejna pro svého manžela, který byl na osobní přání po
své smrti roku 1823 pohřben v Litvínově. Autorem provedení vnitřního náhrobku a návrhu stavby v klasicistním slohu je drážďanský dvorní sochař Franz Johann
Pettrich.
Koldům
Kolektivní dům, zkráceně zvaný Koldům, přestože patří mezi novější
stavby, se řadí mezi architektonické a urbanistické památky Litvínova. Projektanty komplexu, který představoval nový styl
bydlení a vybavenosti, byli Václav Hilský a Evžen Linhart.
V první
etapě letech 1947 až 1953 bylo postaveno západní křídlo a střední část, v letech
1953 až 1958 bylo dostavěno křídlo východní.
Objekt je zařazen mezi památky
organizace UNESCO. Součástí komplexu je nyní hotel, restaurace a další služby
pro obyvatele i návštěvníky. Koldům těsně sousedí se sportovními areály -
tenisovými kurty, koupalištěm a krytou sportovní halou.
Smetanova ulice
Smetanova ulice (foto vpravo) patří k nejkrásnější řadě domů na Mostecku a díky
pečlivé rekonstrukci se vrací k životu. Ulice přímo sousedí s Voigtovými sady,
kostelem a parčíkem před kostelem. Řada pěti secesních domů ve Smetanově ulici
byla postavena v letech 1901 až 1906. V současné době se v domech nachází
obchody, restaurace a hotel. Ve Smetanově ulici se nachází i budova bývalé
barokní radnice. Byla postavena v roce 1769 na místě bývalého sirotčince.
V současné době slouží jako výstavní galerie a restaurace.
Zámek v Janově
Zámek s areálem byl postaven roku 1670 Michnou z Vacínova. Nádvoří zdobí
plastika Madony s dítětem. V blízkosti zámku stojí od roku 1695 socha sv. Jana
Nepomuckého, která patří k nejstarším plastikám svého druhu na Litvínovsku.
Vodní dílo Janov
Takzvaná Mostecká přehrada byla postavena v letech 1911 až 1914 na soutoku
Klínského potoka a Loupnice v Hamerském údolí na rozhraní obcí Křižatky, Lounice
a Hamr. Tato technická památka slouží dodnes svému účelu (fotografie vlevo).




