Kadaňsko - Historie obce Vejprty
Historie
Vejprty vznikly asi ve 12. století na zemské stezce. Založili ho němečtí osadníci a od 14. století se zde již doluje železo. V roce 1506 se zmiňuje "pustý hamr", který ležel v údolí říčky Polava a patřil Lobkovicům. Bohuslav Hasištejnský udělil "pustý hamr" jako léno Janu Schneiderovi. Syn známého humanisty Bohuslava, Vilém r. 1526 potvrdil dědičné držení hamru, pily, statku, luk, práva využití potoka včetně rybolovu, těžby dřeva, výroby sladu, masného krámu i výsad dalšího podnikání synům Jana Schneidera Benediktu a Jakubovi. Pozdější název Vejprty vznikl patrně zkomolením německého jména Weyberth, zakladatele hamru.
Rozvoj hornictví - dobývání stříbra a později také mědi, vedl k prudkému hospodářskému rozvoji a rozkvětu. Již v polovině 16. století mělo město na 55 domů a byl postaven první kostel sv. Martina. Během válek v letech 1546 až 1547 byly Vejprty obsazeny sasským vojskem kurfiřta Jana Fridricha. Císař Rudolf II. udělil 3. ledna 1607 Vejprtům práva horního města. Začátkem 17. století však dochází k útlumu těžby a rozvoj oblasti poznamenala také třicetiletá válkou, kdy bylo město vypáleno a takřka nepřetržitě tudy táhla švédská vojska. Horníci v důsledku války nebo rekatolizace odešli do Saska a město ztratilo svůj hlavní zdroj příjmů. Ani objevení nové žíly Sant Antonius Stolen nepomohlo a dolů i hamrů ubývalo a těžba i zpracování železa definitivně končí v roce 1854 na státní příkaz. Novým zdrojem obživy obyvatel se stalo paličkování, výroba pleteného a tkaného zboží a prýmkařství, raritou byla výroba tzv. leontýnského drátu, který se používá na výložky a epolety uniforem. Na přelomu našeho století se Vejprty staly obchodním, výrobním, vzdělávacím i kulturním centrem s několika školami. Textilní výroba ovšem po druhé světové válce vesměs zanikla.



