Kadaňsko - Historie a památky města Kadaň
Historie
Kadaň vznikla na zemské stezce přes řeku Ohři a již ve 12. století byla významným střediskem hospodářského a kulturního života. Po polovině 13. století byla Přemyslem Otakarem II. povýšena na královské město. Po velkém požáru v roce 1362 bylo město znovu vystavěno z kamene a bylo zdokonaleno opevnění a vznikla radnice a většina městských domů s podloubím v centru. Další požár postihl město během třicetileté války, po které prošlo renesanční a později barokní přestavbou. Kadaň se dočkala velkého rozkvětu a v roce 1850 se stala okresním městem. Přestože bylo město stavebně velmi poškozeno ve druhé polovině tohoto století, bylo v roce 1978 jádro města vyhlášeno městskou památkovou rezervací, která činí zhruba pětinu rozlohy města.
Památky
Náměstí
Centrum města představuje jednu z nejzajímavějších a nejpůvabnějších památkových
zón v severních Čechách. Náměstí dominuje budova radnice, původně patrový objekt
z 2. poloviny 14. století s hranolovou věží na gotických arkádách z doby kolem
roku 1400. Přestavbu radnice provedl stavitel Rott v roce 1811.
Kadaňský hrad
Bývalý
královský kadaňský hrad leží na levém břehu Ohře mezi domy (na fotografii
vpravo). Patří mezi jeden z nejlépe zachovaných středoevropských kastelů. V nově
založeném městě si ho postavil před rokem 1261 Přemysl Otakar II. Jeho areál byl
takřka čtvercový, ve všech čtyřech nárožích byl chráněný čtverhrannými věžemi.
Mezi nimi stála tři palácová křídla. Kadaňský hrad byl původně sídlem
královského purkrabího. Hrad byl poškozen v roce 1421 útokem křižáků na
husitskou posádku ve městě. Opravu hradu nechal provést roku 1467 král Jiří z
Poděbrad. Další rozsáhlou pozdně gotickou přestavbou prošel na přelomu 15. a 16.
století pod vedením Jana z Lobkovic. Nechal odstranit věže a předsunuté hradby a
do parkánu vložil vstupní bránu se střílnami. Úpadek hradu nastal roku 1595, kdy
jel získalo do svého majetku město. Stavbu poničenou pobytem švédských vojsk za
třicetileté války zachránil až přestavba na kasárna v polovině 18. století,
provedena však byla velmi necitlivě. Kasárna navíc těžce poškodil požár v roce
1811. Následné opravy probíhaly v letech 1816 -1820 a dalších 150 let sloužil
hrad potřebám armád rakouského císařství až socialistického Československa. Po
rozsáhlé rekonstrukci přešel hrad do majetku města, které jej nyní využívá k různým kulturním účelům.
Hradby a opevnění
Město mělo rozsáhlé opevnění ze 13. a později 15. století, kdy byly hradby
doplněny. Nyní pozůstatky hradeb lemují centrum města. Z původních tří městských
bran se do současnosti zachovala pouze Mikulovská brána. Nad ní se vypíná věž
hranolového tvaru s vysokou valbovou střechou. Nedaleko bývalého špitálského
náměstí, kde se ve středověku nacházelo tržiště a kde najdete špitální kostel
Stětí sv. Jana Křtitele, stojí zachovalý barbakán Žatecké brány.
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele
Stojí na Špitálském předměstí, které je nejstarší částí města. Byl vybudován v poslední
čtvrtině 12. století a jeho počátky jsou spjaty z rytířským řádem Johanitů. Ten
obdržel roku 1186 od knížete Fridricha vlastnická práva ke Kadani. Johanité
zřídili u kostela špitál, podle nějž se dodnes čtvrť jmenuje. Z té doby se
dochovalo románské zdivo a neobvyklý pravoúhlý presbitář. Během husitských válek
byl roku 1421 kostel zpustošen a obnoven byl až v roce 1452. V období
třicetileté války byl vydrancován a vypálen, a od té doby ležel více než půl
století ladem. První bohoslužby se tu sloužily až v roce 1710. V roce 1772, po
velkém požáru, byl ze sbírek věřících restaurován a vyzdoben freskami Josefy
Fuxe a oltářem od Karla Waitzmanna. Dva roky po obnově kostela však v něm znovu
hořelo a zničen byl nakonec i velkým požárem Kadaně v roce 1811.
V letech 1812
až 1813 proběhla přestavba do dnešní podoby. Špitál byl zrušen roku 1787 a jeho
majetek převzala Městská špitální nadace sv. Jana Křtitele. Po roce 1945 kostel
chátral a teprve v roce 1991 proběhla celková rekonstrukce a v současné době
slouží také ke koncertním účelům.
Rozhledna na Svatém vrchu
Kadaň si můžete prohlédnout ze Svatého vrchu, který leží nad areálem
Františkánského kláštera. V nadmořské výšce 390 metrů stojí rozhledna. Stávala
tam už za první republiky, její současná podoba pochází ale z 21. století.
Točité schodiště vás vyvede 16 metrů nad okolní terén. Rozhledna je volně
přístupná.
Pátek, 25.5.2012
