e-region.cz, Bílinsko - Příroda, historie a památky města Bílina

Bílinsko - Příroda, historie a památky města Bílina

Příroda

Město Bílina leží v nadmořské výšce 207 m. Na severu se vypínají Krušné hory a z východu obklopuje město České středohoří. Samotná Bílina se rozkládá v Mostecké pánvi, tvořené třetihorními usazeninami jílu, písku, pískovce a uhlí. Okolí Bíliny patří k chráněné oblasti Českého středohoří - ční zde tři kopce Bořeň (539 m n.m.), Rozkoš (402 m n.m.) a Kaňkov (436 m n.m.), z nichž nejzajímavější je skalnatý Bořeň. Mohutný znělcový masív, připomínající Lva chystajícího se ke skoku, tvoří výraznou krajinnou dominantu.

Na jeho vrcholu poutají pozornost kolmé, mnohdy rozeklané skalní stěny. Na nich rostou vzácné a chráněné středohorské rostliny jako tařice skalní, hvězdnice alpská, hvozdík sivý a hnízdí zde výr velký i další druhy ptáků. V níže položených, listnatých hájích se vyskytuje další zajímavá flóra, jako např. bledule jarní či lýkovec jedovatý. Podnebí v Mostecké pánvi je mírně suché, neboť oblast leží v dešťovém stínu Bílinsko Krušných hor. Zimy zde bývají převážně mírné. Sluneční svit zde však nedosahuje ani 1500 hodin v roce, zatímco český průměr činí 1800 hodin, což je způsobeno především častými mlhami a také zhoršeným ovzduším v okolí továren a elektráren. Městem protéká řeka Bílina, která pramení v Krušných horách na jihovýchodním svahu hory sv. Anny, protéká středem Mostecké pánve a vlévá se do Labe. K vycházkám lákají oblasti kolem lázní Kyselky a bílinského zámku.

Historie

První osídlení pochází již z mladší doby kamenné, ovšem trvalejší ráz získalo až v 6. století po příchodu Slovanů. V 10. století se bílinské hradiště, vystavěné na rulovém ostrohu v místech dnešního zámeckého parku, stalo správním střediskem.Ve dvacátých letech 13. století byl založen rodem Hrabišiců klášter sester Božího hrobu ve Světci. Bílina si zpočátku 13. století ještě udržela postavení centra provincie, potom se působiště správního střediska přesunulo do královského města Mostu. Roku 1237 daroval král Václav I. Bílinu svému oblíbenci Ojířovi z Frydberka a Bílina se postupně měnila v městečko. Ojíř z Frýdberka nechal postavit vedle bývalého hradiště gotický hrad, na jehož místě stojí dnes bílinský zámek. Do nově budovaných opevnění pojal i městečko, jež bylo tak chráněno hradbami a vodními příkopy, využívajícími vody z řeky Bíliny. V okolí Bíliny se tehdy pěstovala vinná réva.

Do historie Bíliny výrazně zasáhly husitské války a prokatolické město bylo husity dobyto. V roce 1513 získali hrad a panství do dědičného držení Lobkovicové a v té době prodělo město nový rozkvět, který však zpomalilo několik požárů. V roce 1568 zničil velký oheň městský kostel sv. Petra a Pavla a značnou část města. Po tomto požáru bylo vystavěno mnoho nových domů a přestavěn byl také v letech 1573 - 1575 městský kostel. Další pohromu znamenala třicetiletá válka - například v roce 1634 Švédové při obsazování města vypálili zámek a deset domů.

Ve druhé polovině 17. století pozval hrabě Václav Ferdinand Lobkovic italského architekta Antonia della Portu, který na místě bývalého hradu vystavěl raně barokní zámek. Ve stejném období byla rekonstruována bašta Manda, součást obranného systému původního hradu. Byl postaven kostel sv. Štěpána, který se ale do dnešních dnů nedochoval. Vznikla nová budova arciděkanství a byla postavena další radnice. Obě budovy však získaly nynější podobu až v 19. století. Z množství soch dodnes zdobí bílinské náměstí kašna se sochou sv. Floriána a mariánský sloup od G. P. Toscana z roku 1682.

18. století znamenalo velký rozkvět lázeňství. Zdejší minerální voda se však užívala k léčebným účelům odedávna. Již v 16. století stály v dnešním parku na Kyselce lázeňské budovy a v tamní hrnčírně se plnila minerální voda do hliněných džbánků. V roce 1712 byly prameny vyčištěny a tři z nich byly upraveny k používání. Bílinské lázně se v 19. století dále rozrůstaly a navštívila je řada význačných osobností - J. W. Goethe s Beethovenem, Karel Havlíček Borovský. V roce 1855 byl zbudován rozsáhlý lázeňský park. Lázeňské budovy i stavba zřídelního závodu, které zůstaly dodnes, jsou dílem architekta Sablicka z let 1875 - 1900. Proslulá lesní kavárna stála původně na zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891, v následujících dvou letech pak byla postavena na nynějším místě.

V průběhu 19. století prodělala Bílina velký rozvoj související s průmyslovým rozmachem - byly postupně zbořeny hradby a brány, byly vystavěny silnice, železnice, rozvíjela se těžba uhlí.

Památky

Zámek v Bílině
Zámek, který leží nad náměstím, byl přestavěn z gotického hradu v letech 1675 - 1682 na základě návrhu G.O.Tencally architektem Antoniem della Porta. Uvnitř zámeckého areálu stojí na obdélném půdorysu zbytek bývalého hradního opevnění, bašta zvaná Manda.

Kostel sv.Petra a Pavla v Bílině
Z původně gotického kostela ze 13. století se zachovalo pouze zdivo v prostřední a jedné boční lodi. Přestavba pochází z let 1573 až 1575 a dala kostelu renesanční podobu. Vedle kostela stojí věž s přilbovou střechou a lucernou. Zajímavé jsou dva renesanční náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. Kostel je přístupný po dohodě s děkanem, tel.: 0417/ 824 156.

Špitální kostel na Újezdě
Jde o jednolodní renesanční stavbu z období kolem roku 1600 s valbovou střechou.

Husitská bašta v Bílině
Zbytek víceboké hradební bašty z kamenného zdiva, pocházející z období kolem roku 1470. S husity však nemá nic společného.