e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Přikrmováním můžete labutím i uškodit

Kolorit přírodní scenérie rekreačního a sportovního areálu Benedikt dotváří hejno labutí sídlících na zatopeném lomu. Mnozí návštěvníci se hlavně v zimě pokouší projevit svou lásku k přírodě tím, že je krmí. Neuvědomují si, že jim však mohou uškodit. Přečtěte si čím správně přilepšit ptákům.

Lidé pro ně nosí z domova kus starého chleba nebo rohlíku, a když labutím nechutná, při další vycházce je to něco lepšího, buchtami počínaje a cukrovím konče.

Touha lidí pomáhat labutím není však vždy pro tyto tvory to nejlepší, co je může potkat. Milovníci přírody je někdy přímo zasypávají množstvím krmiva, což přispívá ke znečištění vody hnijící potravou. Navíc labutě, rozmazlované nadbytečným krmením, nemají potřebu živit se ještě něčím jiným a nedostatek vitamínů, bílkovin a minerálních látek (získaných jinak z pestré přirozené stravy) způsobuje vznik avitaminóz. Jejich příznaky obvykle nejsou zřetelné na první pohled a rozezná je jen zkušený veterinář, mohou však například způsobovat deformace kosterních orgánů, ovlivnit srážlivost krve nebo negativně působit na další rozmnožování labutí. Podávání čerstvého nebo naopak plesnivého pečiva pak podporuje vznik střevních potíží a průjmů.

Jak tedy postupovat správně, chceme-li nejen těmto vodním ptákům, ale třeba i rackům, lyskám a kachnám, pomoci? Důležité je vědět, že naši pomoc – pokud jde o potravu – potřebují jenom v zimě za velkých mrazů. Pokud jim nabídneme pečivo, mělo by se jednat pouze o zcela ztvrdlý chléb, nejlépe před usušením nakrájený na kostičky, lze však stejným způsobem připravit i housky, rohlíky, veky nebo vánočky (rozhodně ne plněné pečivo jako jsou koláče a buchty).

Labutě však v zimě potřebují také kvalitnější krmivo než jen staré pečivo. Vhodná je směs obilovin: kukuřice, pšenice, bezpluchý nebo loupaný oves, ječmen, žito a rovněž pšeničné nebo ovesné vločky. Směs neházíme do vody, ale sypeme těsně k vodě na břeh, ze kterého jsme odstranili sníh a to tak, aby ptáci nemuseli z vody vylézat. Pokud by ptáci spolu s potravou polykali i sníh, hrozil by jim těžký střevní katar z vnitřního prochlazení. Poleví-li mrazy, můžeme nabídnout také směsi z vařených brambor, zeleniny, jablečných ohryzků a slupek – vše nahrubo rozstrouhané a rozšťouchané. Při silných mrazech nesmíme podávat žádné mrznoucí krmivo a nechceme-li uškodit, nikdy nenabízíme krmivo zatuchlé, plesnivé ani zapařené.

„Mám nyní obavy z důsledků své rady, neboť kdyby jen polovina z těch, co nyní chodí s chlebem a rohlíkem, přišla náhle s krmnou směsí, znečistí vodu i břeh ještě více než je tomu doposud. U pečiva je alespoň šance, že se o zbytky částečně postarají ryby,“ uvedla Dana Kovaříková, dispečerka Ekologického centra Most. Zbytky směsí a příkrmů, jež ptáci nespotřebovali, bychom měli odstraňovat a uklízet, pokud nechceme přispět k znečišťování vody i břehů, což by v důsledku mohlo škodit nejen labutím, ale i jiným zde žijícím tvorům a organizmům. „Přiznejme si, že naše dobročinnost leckdy bývá spíše uspokojením našich tužeb a představ, a že nejvíce pomůžeme tím, že nebudeme škodit, plašit a ubližovat,“ doplnila Kovaříková.

Milovníci zvířat mohou v průběhu ledna navštívit v prostorách ekocentra v Mostě výstavu „Svobodní jako ptáci“, která poukazuje na špatné životní podmínky nosnic a brojlerů ve velkochovech drůbeže. Zájemci si mohou zapůjčit z řady publikací, videokazet a DVD nejen o ochraně ptactva.