e-region.cz - regionální internetový magazín pro volný čas

Archeologové našli v Roztylech unikátní Dům mrtvých

Téměř sedmdesát metrů dlouhou pohřební stavbu, tzv. dům mrtvých odkryli na sklonku února pracovníci žateckého Regionálního muzea v pískovně u Roztyl nedaleko Nechranické přehrady. Unikátní prostor byl využíván k pohřbívání a zřejmě i pozorování hvězd.

Až dosud znali odborníci z území naší republiky pouze tři podobné objekty. Dva z nich pocházejí z vykopávek v Březně u Loun, třetí prozkoumali žatečtí archeologové v roztylské pískovně již v roce 1998.
Letošní unikátní nález, druhý nejdelší svého druhu u nás, tvořily dvě řady kůlů, probíhající souběžně ve směru západ východ. Uvnitř dřevěné obvodové konstrukce široké asi tři metry byl navršen hlinitý násep o délce bezmála 66 metrů . Na východní straně na něj navazovala za kolmou příčkou jakási dřevěná svatyně či kultovní místo, opatřené širokým vchodem.
Prostor o rozměrech asi 4,5 x 3 metry ohraničený dřevěnými sloupy byl patrně určen k nějakým obřadům, možná i pozorování nebeských těles. Z nitra stavby bylo možno sledovat např. východy Slunce nad dominantními body na obzoru. V úvahu přicházejí v tomto případě zejména charakteristické siluety kopců Českého středohoří, například Rané či Milé.
Pod několik desítek metrů dlouhým hlinitým rovem byl umístěn jediný pohřeb. Nebožtík nebyl vybaven žádnými milodary a z jeho ostatků se dochovaly jen zlomky lebky a kosti nohou. V základech dřevěné svatyně našli archeologové lidský zub a několik keramických střípků. A tak jediným typickým předmětem je kamenná sekerka z míst dřevěného „oplocení“ při západním konci stavby. Určení doby, kdy objekt vznikl, napomůže snad tzv. radiouhlíková analýza zbytků spálené dřevěné konstrukce či lidských kostí. Dosud se má zato, že tyto „dlouhé domy mrtvých“ byly budovány na samém počátku pozdní doby kamenné, tedy někdy po roce 4000 př.n.l. Výstavba takové gigantické „hrobky“ mohla podle poznatků z Března u Loun trvat deseti lidem i několik měsíců!
Podobné pohřební monumenty, řadící se k tzv. nemegalitickému okruhu památek, jsou známy například z jižní Anglie, Bretaně, severního Německa a Polska. Doposud se zdá, že dlouhé pohřební mohyly z Čech by mohly patřit dokonce mezi nejstarší v Evropě. Na vědeckém zhodnocení objevu budou žatečtí muzejníci spolupracovat s Archeologickým ústavem v Praze a dalšími institucemi.